Proč mám doma desítky balzámů na rty?

To je bezesporu dobrá otázka! A dostávám ji poměrně často, od mámy, od sester, od partnera i od různých dalších extrémně všímavých a vnímavých osob v mém okolí. Ti odvážnější se dokonce ptají, jestli to není nějaká forma úchylky a já je pak furt dokola uklidňuji, že samozřejmě NE! A pak jim tu záhadu začnu pěkně od začátku vysvětlovat...

Slovní spojení "balzám na rty" sámo o sobě pravděpodobně působí jako nějaké magické zaklínadlo na spouštění všech principů Murphyho zákonů nebo, jak tomu já s oblibou říkám,  úplně obyčejného a prostého zákona schválnosti. Aź se zarážející pravidelností se mi totiž opakují následující situace:

1) Balzám vůbec nepotřebuju - když ale začnu cokoliv hledat v kabelce, tak zjistím, že jsou v kabelce minimálně 2 a furt se mi motají pod ruku, ale ty kapesníky tam prostě nejsou 😤

2) Balzám na rty potřebuji - a jásám, že jsem ho v kabelce po 3 minutách, kdy jsem už přehrabala všechno 159x tam a zpátky, konečně našla. Celá natěšená sundavám víčko, šroubuju jak zběsilá a NIC! Už je tam úplně na dně. A když říkám úplně, myslím úplně. Jakože i ten kousek, za který balzám drží v tyčince a obvykle by se dal ještě kousek vyškrábnout nehtem, už je vydlabaný na maximum 😡. Pokaždé si řeknu, že ho doma hned vyhodím, ale během pikosekundy na to samozřejmě zapomenu a vesele tam tu neužitečnou zombie tyčinku nosím ještě pár týdnů 😅.

3) Balzám na rty akutně potřebuju - ale prostě v tý kabelce, ani v kabátu v kapse, ani nikde jinde, kam bych ho obvykle i neobvykle mohla zašoupnout, není. Dám si ještě jedno hledací kolečko, ale stejně  nic 😏

Situace 2 a 3 mají v 90% případů, kdy vím, že za 5 minut nebudu doma u svého superskladiště balzámů všech chutí a tvarů, stejné řešení. Vezmu útokem první drogerii, kolem které jdu a nějaký basic balzám za pár kaček si koupím. Následně ho použiju a s pocitem úlevy ho hodím do bezedné černé díry jménem kabelka. A když přijdu domů, tak ho vždycky, ale vždycky vyndám (kdybyste mě mučili, tak Vám stejně nebudu schopná říct, proč ho sakra vyndavám). A už NIKDY ho tam nevrátím. A tak se dostáváme zpátky na začátek celého toho začarovaného kruhu 😁.

Moje sbírka se takhle pomalu nenápadně rozšiřuje a odhadem se teď v okruhu do 3 metrů ode mě po pokoji v různých skrýších bude nacházet možná třicítka patlátek na pusu. Možná i víc, ale to si nějak nejsem ochotna připustit, protože pak už by to skutečně zavánělo tou úchylkou 😂. Z velké většiny to budou ty levnější jako Balea, Isana, Astrid a Labello. Ty dražší nechávám přece jen radši doma, protože upřímně, už situace, že nemůžete něco najít vás z podstaty věci štve, a věřte mi, že ztracená Bioderma nebo Sephora zamrzí víc než Balea za 30,-

Napadá mě, že bych tady na blogu mohla udělat takový mini souboj balzámů na rty, materiálu na to bude dost a dost, co říkáte?

A jak jste na tom vy? Taky ztrácíte a kupujete balzámy jak běžícím pásu, nebo koupíte jeden, poctivě dopotřebujete, vyhodíte a běžíte pro nový?

P.S. Tenhle příspěvek jsem pro Vás dopisovala dneska cestou do práce v tramvaji. A říkám si, že když už Vám o tom píšu, tak bych si ty rty mohla rovnou taky namazat. No a hádejte co? BINGO, NEMÁM ČÍM 😅🙄

Balea - vylovena z kabelky a Neutrogena - stálice na stole