Můj boj s akné - 2. díl

Jsem ráda, že jste si našli pár minut a právě teď začínáte číst řádky, které popisují další krok v mém boji za krásnou, zdravou a normální pleť. Jak už víte z předchozího dílu, největším úspěchem a nejdůležitějším krokem k jakékoliv změně je ten krok první. A zpravidla bývá i nejtěžší. Musíte překonat strach, nechuť se někomu svěřovat se svým problémem a máte tak trochu strach, že vás ten dotyčný třeba nepochopí nebo že se otevřete úplně zbytečně a výsledek z toho žádný nebude. I tím jsem si prošla, ale teď zpětně vím, že odkládat něco skoro 8 let bylo zbytečný. Ale protože jsem si tím sama prošla, nesoudím nikoho, kdo na to taky zatím neměl odvahu. Já sama jí sbírala roky, a jestli nějaký problém řešíte a moje "otevřená zpověď", jak to probíhalo u mě, vás posune klidně jen o týden dopředu, splnila svůj účel.

Když konečně padlo to rozhodnutí, že teď je ten nejvyšší čas to začít řešit a něco dělat, začíná nelehký úkol: vybrat si toho pravého odborníka. Teď se nechci dotknout kosmetiček, ale pokud trpíte akné, zkuste i sebelepší kosmetičku doplnit skutečným odborníkem na problémy kůže, za dermatologa. Dermatologa se zavedenou ordinací, smlouvou se zdravotní pojišťovnou a dostatečným doktorským zázemím. Ono se to sice zdá jako problém především estetický, ale akné je ve své podstatě problém zdravotní a vyžaduje léčbu, stejně jako chřipka nebo zlomená noha. Pokud nevíte, kde toho pravého odborníka hledat, doporučuji buď brát dermatologa na doporučení někoho, koho znáte a důvěřujete mu. A pokud takovou osobu nemáte, tak můžete stejně jako já kdysi využít portál Známý lékař, kde si můžete najít lékaře ve vaší lokalitě, přečíst si názory ostatních pacientů a k některým doktorům se tu lze i online objednat.

Já jsem hledala doktorku v Praze. A našla jsem. Po dlouhém rozmýšlení a pročítání recenzí jsem se rozhodla pro paní doktorku Ivu Špaňárovou. A rovnou se i objednala. No, rovnou. Jako objednala jsem se online právě přes Známého lékaře, ale začátkem listopadu byl první volný termín k dispozici až začátkem ledna! Nějak jsem to přečkala, a najednou nadešel ten den a já jsem nakráčela ke dveřím ordinace a nervózně zaklepala. Vylezla velice milá sestřička, které se mnou vyřídila nějaké prvotní formality a poslala mě dál k paní doktorce. V tu chvíli mě zchvátil strach, jak to bude dál, protože mi hlavou probleskla moje první návštěva před X lety - jasně, to má každej, tady máte mastičku a čus. A fakt se mi ulevilo, že takhle to tentokrát nebylo!

Začal výslech, nijak nepříjemný, běžné otázky, ale pro doktorku asi hodně důležité. Ptala se mně na všechno, co s tím i zdánlivě nesouviselo, ale všechno si zapisovala. Když po 10 minutách měla zapsáno v počítači fakt hodně, čekala jsem, že mi hned něco napíše a pošle mě pryč. Ale nestalo se tak, využila toho, že jsem měla jeden poměrně velký hnisavý bolák na obličeji a odebrala z něj stěr. Vysvětlila mi, že ho pošle do laboratoře, aby se zjsitilo, zda to není nějaká jiná forma infekce, než je akné. Napsala mi první lék, a poučila mě, jak s tím zacházet, objednaly jsme společný termín na kontrolu za 6 týdnů a domluvily se, že pokud by ze vzorku vyšly nějaké nestandardy, že mi zavolají.

A tak jsem po 8 letech stále znova na startovní čáře léčby problému, který mě dlouho trápil. Odhodlaná tentokrát vyhrát. Doktorka mě ihned na začátku varovala, že to bude trvat dlouho, že kompletní vyléčení je běh na dlouhou trať a rozhodně nemůžu čekat, že za 2 měsíce budu mít tvářičku jak modelka, že to může trvat i několik let. To je přesně to, co slyšet nechcete. A po týdnu, kdy se to nezlepšuje máte chuť se na to zase vykašlat, ale je důležité mít něco, co vás žene dopředu, co Vás motivuje vytrvat (Emirates, díky💖)!

Prvním lékem v celé řadě, která bude ještě následovat, je (teda naštěstí už můžu říkat byl) Zineryt. Zineryt je vlastně lokální antibiotikum ve formě suspenze, kterou si doma sami připravíte. Dělá se v několika velikostech a balení vždy obsahuje 2 lahvičky. Jedna s roztokem na přípravu a druhá s práškem a aplikátorem. Smícháte obsah těch dvou lahviček dohromady a začnete. Pomocí aplikátoru (tubička vypadá jak polštářkové lepidlo) nanášíte 2x denně na postižená místa tenkou vrstvu emulze. Léčba Zinerytem má trvat 10 až 12 týdnů s tím, že emulze, kterou připravíte, obsahuje účinné látky 7 týdnů po namíchání, tzn. v průběhu prvního cyklu musíte alespoň jednou navštívit svého dermatologa, aby vám předepsal další balení. Během léčby je důležité dbát na hygienu celého obličeje. Ráno i večer vždy před aplikací jsem na doporučení doktorky omyla obličej vlažnou vodou a čistícím gelem, a začala používat i speciální ručník na obličej (skvělý návyk, který si z té doby uchovávám). Poté aplikovala Zineryt, přes který se klidně mohl dát i makeup.

https://www.doctorfox.co.uk/acne-treatment/zineryt.html - vlastní fotku nemám, protože jsem nepředpokládala, že o tom někdy budu někomu vyprávět, natož psát :)

A po 6 týdnech jsem vyrazila na kontrolu. Zlepšení jsem neviděla, ale doktorka ano a napsala mi tedy druhou lahvičku, aby se dodržel doporučený rozsah léčby. Aplikace Zinerytu mě nikterak neomezovala, hodně vysušoval, ale jen lokálně a nakonec musím uznat, že na povrchové projevy skutečně zabral. Jenže tím, že jsem se zbavila několika povrchových strašáků, moje cesta nekončila. Jen to byl první krok postupného ozdravování. A několik dalších následovalo.

A ještě k tomu sledování pokroků a změn: Doporučuju vám udělat si před první návštěvou dermatologa fotku. Bez makeupu, tak, jak jste, se všemi boláky a pupínky hezky v plné kráse (ošklivosti). Proč? Zatraceně ji oceníte ve chvílích, kdy budete propadat beznaději, že se nic neděje. A můžu Vás ujistit, že to přijde, protože se budete denně zkoumat a tím pádem to zlepšení nebudete skoro vnímat. Ale když se porovnáte s fotkou, uvidíte, že se vlastně přece jen něco děje (třikrát hurá!!!)!

Po 3 měsících se Zinerytem tak pomalu ale jistě nastal čas na další krok, a o tom zase příště....